Nové pokračování filmové frančízy Transformers více než kdy jindy vypadá, jako by bylo financováno z dotací Evropské unie - je nesnesitelně přešlehané nákladnými digitálními triky, nesmyslné a zhola zbytečné. A to i v kontextu předchozích autobotích "trháků" režiséra Michaela Baye.
Pod nánosem monstrózních akčních scén se nadobro vytrácí i náznak toho dobrého, co kdy v sérii o Transformerech bylo a co kdy mohla přinést. Samozřejmě, pokud přijmeme diskutabilní tezi, že tam kdy něco takového bylo. A přitom například předchozí Bayův film 13 hodin: Tajní vojáci z Benghází ukazuje, že tento tvůrce umí točit chytře a nápaditě. A to i v případě, že děj je napěchován bojovými akcemi. Jen mít v ruce kvalitní a inteligentní scénář a moc ho nepokazit.
To bohužel není případ Posledního rytíře. I ti, kdo nad předchozími filmy Transformers zlomili hůl, budou tentokrát překvapeni explozí nesmyslnosti, která se z plátna na diváka vyřine jako jarní bystřina. Základní konflikt hodní Transformeři versus zlí Transformeři je nyní nešťastně znepřehledněn vstupem dalších hráčů do děje (zde dávní Transformeři z minulosti, král Artuš a Merlin nebo jakási člověčí polopovstalecká organizace, která je ovšem pro jakoukoliv naraci absolutně zbytečná).
Jednotlivé figurky mizí a zase se objevují zarputile nahodile či bizzarně, občas někdo změní stranu a uprostřed takové skrumáže pak divákovi ani nevadí chaotičnost jednání jednotlivých postav. Bay nenabídne zhola nic, žádný styl, nápaditost režijní rukopisu, moderní způsob vyprávění. Dokonce tu chybí i základní koření v podobě hustých/vtipných hlášek. Jen přehuštěné a předem odhadnutelné scény na efekt, mířící na první signální soustavu. Ovšem, že to bude zase byznysová bomba, o tom žádná.