Další pokračování sci-fi Transformers (tentokráte bez Shii LaBeoufa) v mnohém připomíná loňský snímek Pacific Rim: vysoké ambice a úporná snaha natočit ohromující epickou a napínavou podívanou, napěchovanou obřími stroji, ve výsledku však vznikl bezradný a přeplácaný chaos, dunící prázdnotou. Aneb takto to dopadá, když někdo dá hodně peněz režisérovi Michaelu Bayovi: plný pytel výbuchů, monstrózních soubojů, zničených budov, měst, honiček, ale smysl de facto žádný.
Prvním varováním u Transformers: Zánik budiž už délka - skoro tři hodiny. Pokud je tento čas vyplněn hlavně čistým ničením, tak se divák začne nudit už po několika desítkách minut. K tomu se přidalo další slabé místo scénáře, který do hry vyslal hned několik stran ("hodní" Transformeři, technologická firma, která de facto oživí "zlé" Transformery a pak Transformeři, kteří jsou jaksi někde mezi), jejichž pomotané interakce jen podtrhují chaos a přeplácanost celého snímku. Zaplaťpánbu za příjemnou přehlednost Godzilly nebo Zloby. Bayovi kreativní limity navíc neumožňují vymáčknout maximum šťávy ani z tutových scén (viz například pasáž úniku z mimozemské lodě v omračující výšce po ocelových lanech, ze které by se normálně měly divákovi opotit nohy, jenže ouha).
Uprostřed celé mizérie pak vyčnívá jedna z mála světlých chvilek filmu v podobě standardně dobrého výkonu Marka Wahlberga, kterého je na podobné vylomeniny trochu škoda. Plus hezký moment, který jasně ukazuje rostoucí význam čínského trhu pro Hollywood: závěr filmu se odehrává v Hongkongu (či kterémsi čínském městě), ve kterém nechybí ani miniscénka s čackým ministrem, který srdnatě prohlásí, že "centrální vláda město ochrání". Jinými slovy platí, že padouchy dnes už mohou být jen Íránci nebo Severní Korejci.
