Relativně svěží, nápaditý a vtipný film, který se ale bohužel v závěru zlomí v lacinou a hloupou, politicky korektní agitku. Nápad přenést živého Adolfa Hitlera do současného Německa je dost bláznivý a třaskavý už vzhledem ke stopě, kterou nacionálně socialistický diktátor zanechal v myslích a historické paměti našich sousedů: část Němců by na toto období nejraději zapomněla, další část Hitlera s oblibou používá jako prvoplánovitý obušek na každého, kdo nezapadá do mainstreamu.
Vzhledem k pozoruhodnému úspěchu knižní předlohy Timura Vermese ale bylo jasné, že vznik filmu je jen otázka času. Nutno říci, že režisér David Wnendt (Vlhká místa) vybral k látce šťastný klíč: Už je tady zas je od kultovního britského seriálu Black Mirror a filmu Vrtěti psem jedním z nejlepších titulů o hlouposti a manipulativnosti masových médií.
Přenesený Hitler rychle pochopí všechny možnosti, které mu v dnešní době dává internet, YouTube, velké deníky nebo televizní show, a opět na německý volk vyrukuje s vyzkoušeným receptem: brilantní rétorikou, jasným a přehledným sdělením, označením nepřátel, magickým pohledem očí či strhující gestikulací. Německý herec Oliver Masucci přitom podává fantastický výkon: jeho Hitler je sebevědomá, uhrančivá figurka, která má v sobě nemálo přesvědčivosti originálu (český divák může porovnat s Křížovým Vůdcem v Lídě Baarové).
Když k tomu autoři přidali řadu výborných nápadů, viz. vypuštění Masucciho v masce Hitlera na běžnou německou ulici nebo parodie na legendární hulákací scénu z Vůdcova bunkru ve filmu Pád Třetí říše, máme tu inteligentně dělanou, hořkou zábavu. Ten, kdo si takový film chce uchovat v paměti, by měl odejít před závěrečnými titulkami. Už je tady zas se tu mění mění v parodii sama sebe, v jakéhosi malého "hitlera", který mase diváků ukazuje ty "správné" nepřátele v dnešní době. Tedy z valné většiny odpůrce extrémních islamistů. Škoda.
