Je mi to líto, ale ne. Režisér a scenárista Luc Besson s vynaložením velkého úsilí vytvořil bezpochyby vizuálně ohromující podívanou, byť místy až bolestně věrně připomínající Star Wars, Pátý element (rovněž Besson) nebo Avatara. Viz například jednotlivé postavy (domorodci, obézní překupník kradených věcí atd.), u kterých je divák na vážkách, zda jde jen o inspiraci nebo už o kopírování.
Tohle obrazově-digitální kouzlení je však jen pouhým nadýchaným a místy přeplácaným obalem, pod kterým není téměř nic. Pomiňme přitom samotnou komiksovou předlohu, ze které Besson čerpá někdy až příliš otrocky a s úctou. Valerián nepříjemně překvapí jednoduchoučkým a kýčovitým příběhem, který z plátna trčí jako péro z gauče i uprostřed té vizuální nádhery a nad jehož občasnou nelogičností by divák raději neměl bádat.
Schematická historka o tom, kterak nelítostná technická civilizace skoro zničí čisté a nezkažené domorodce, žijící v souladu s přírodou, neskrývá žádný překvapivý zvrat nebo moment. Vyjma neuvěřitelně kýčovitého a plakátovitého konce, který je v dnešní době již přece jenom výjimkou. Besson filmu nepomáhá ani doslovným a utahaným režijním stylem, který v kombinaci s neohrabaným střihem (přitom filmu by trocha dynamiky nesmírně prospěla) a s podivně nekompatibilní hudbou vytváří těžko stravitelnou kombinaci. Pár dobrých nápadů (zejména úvodní sekvence se zrodem vesmírného města slušně navnadí), jinak většinou promarněná příležitost. Škoda.
