Jedna z nejzběsilejších a současně nejkontroverznějších komedií, vycházející z populárního online seriálu Vyšehrad, po covidových peripetiích konečně přichází do kin a určitě to není věc pro slabší povahy. V první řadě je potěšující, že snímek není samoúčelná ptákovina, stojící jen na hrubosti a vulgaritách, či bezradný sled ostrých skečů a gagů. Tvůrcům (scénář Tomáš Vávra, režie Martin Kopp, Jakub Štáfek) se podařilo přijít se smysluplným, svižným a do značné míry příjemným konceptem/příběhem, který z Vyšehrad: Fylm dělá plnohodnotný film, stojící o několik levelů nad seriálem.
Štastný nápad zkombinovat postavu problematického a promiskuitního fotbalisty Lavického (opět zábavný a někdy až mrazivě přesný Štáfek) s nástrahami rodinného života (svatba, nově objevený syn) umožnil podstatně rozšířit rejstřík témat, situací a scének. Fylm je tak srozumitelný a přístupný pro široké publikum, nejen pro znalce českého fotbalového zákulisí a nejrůznějších aférek (super výstup šéfa rozhodčích). Byť samozřejmě znalost českého fotbalu je pro diváka jednoznačně plus a určitě zvyšuje celkový zážitek.
Jedna z mála poznámek (nechci říci výtek): možná až příliš zběsilé tempo vtipů. Divák se nestačí vychechtat jednomu, zažít si ho, a už mu autoři servírují dva tři další, které takřka nelze chytnout (dobrá pobídka pro opakovanou návštěvu). Někdy by bylo možná přínosnější, nechat diváka vydechnout, dát mu "oraz". Na druhou stranu, která z českých komedií z poslední doby se může pochlubit nadbytkem vesměs solidních vtipů a fórků? Suma sumárum: vulgární a nekorektní Vyšehrad: Fylm přináší překvapivě příjemnou a určitě nadčasovou zábavu, většina jeho vtípků a gagů by měla být srozumitelná i po letech. Velmi potřebný film do dnešní doby a bezpochyby výrazný zápis do knihy české komedie obecně.
