První delší knižní počin spisovatele a scénáristy Zdeňka Svěráka, novela Po strništi bos, dobře ukazuje a předvádí silné stránky autorova tvůrčího rukopisu. Totiž úsměvně a ve zkratce, v pár větách opsat poměrně závažné, skutečně důležité a/nebo komplikované věci. Tak to u nás umí málokdo - lehkým perem, s dobře vypointovanými situacemi a hlavně pečlivě odváženým počtem slov, ve kterém přebývá jen málokteré.
Kniha Po strništi bos původně vznikala jako filmový scénář pro syna Jana a na členění a výstavbě textu je to dost znát. V podstatě se jedná o sled scének, příhod a občas gagů, které propojují vzpomínky malého sedmiletého Edy Součka coby alter ego Zdeňka Svěráka na důležitý zlom svého života. Tehdy se za protektorátu Edova rodina musela přestěhovat z Prahy k příbuzným do malého města na venkov. Edovým pohledem, nezatíženým "dospělými" souvislostmi a kontextem sledujeme nejen objevování kouzla "vesnického" života, ale i realitu rodinných vztahů, druhé světové války a porážky Němců. Ve většině případů se v úsměvu knihy objevuje i vážný podtón, který ji povyšuje nad "pouhé" dětské vyprávění.
Fanoušky Svěrákových povídek sotva překvapí ve stylu Po strništi bos co nového. Stále je však třeba ocenit v dobrém slova smyslu zručnost a sympatickou úspornost autorovu, stejně jako invenci a nápady na neotřele zábavné historky. Mimochodem, film podle knihy by měl vzniknout někdy v roce 2015. Dějově se vzhledem k výše uvedenému bude jednat o jakýsi prequel známé Obecné školy.
