Jeden z hlavních hráčů televizního trhu, České Radiokomunikace, je na prahu rozsáhlých změn, které mají pomoci adaptovat byznys na novou podobu mediálního trhu.
Od těchto měsíců začne kromě jiného výrazně sázet na propojení televizní a internetové nabídky, takzvané služby Ovet The Top (OTT). Hlavním motorem nové strategie je ředitel Michal Čupa, který do čela ČRa nastoupil v dubnu.
B.: Pojďme se nejdříve zastavit u výsledků za fiskální rok 2013, ve kterém Radiokomunikace skončily v minusu přes miliardu korun. Na tom se největší měrou podílely splátky a úroky bankovních úvěrů (stav na konci letošního března 5,38 miliardy) a půjčky od vašeho majitele Morava European Communications (5,55 miliardy korun). Jen na úrocích to dělalo 828 milionů korun, přičemž Morava European dostala 524 milionů.
Výsledky firmy nemůžeme komentovat.
B.: Dobře. Na co všechny tyto obří půjčky šly? Na budování sítí?
Ano, investujeme do sítí a do byznysu, který souvisí s datovými centry a cloud computingem. Jsme jednoznačně v investičním modu. Předpokládáme, že do sítí opět masivně zainvestujeme při přechodu na DVB-T2 nebo při nástupu digitálního rádia. Kolik to přesně bude, dnes ještě nikdo neví. Čekáme na rozhodnutí regulátora, jak konkrétně přechod na DVB-T2 bude vypadat.
B.: Nejsou tyto rozsáhlé splátky půjček a úroků nebezpečné pro váš cash flow? Například objem peněz na účtech v bankách vám meziročně spadl o 50 procent na 115 milionů korun v březnu 2013.
Ne, není tu žádná hrozba. Jsme v investiční náladě a doufáme, že dostaneme příležitost investovat. Náš problém je opačný – jsme připraveni učinit investice a máme zákazníky, které nedokážeme obsloužit, což je frustrující. Další frustrace: naši zákazníci mají připravený obsah v HD, ale Radiokomunikace stále musí vysílat v SD, protože jsme omezeni nedostatkem kmitočtů.
B.: V jakém časovém horizontu by mělo k přechodu na DVB – T2 dojít? Mluví se o finalizaci v letech 2017 až 2019.
To stále platí. Důležitější, než kdy proces bude ukončen, je říci, kdy začne. Věříme, že je možné začít někdy na konci roku 2015 nebo na začátku roku 2016. Samotný přechod pak proběhne velmi rychle, protože zákazníci uvidí výhody nového vysílacího standardu. Ostatně ten proces již začal – být divákem, tak si nyní nekupuji televizi. Počkal bych si rok nebo půl roku a koupil bych si televizi, která bude umět DVB – T2.
B.: Poslední dotaz na výsledky: i pokud se podíváme čistě jen na provoz, tak firma prodělala od ledna 2012 do března 2013 skoro 440 milionů. Od roku 2011 minus 780 milionů. Zároveň je tu jasný trend snižování tržeb – od roku 2009 asi o 900 milionů korun. Jak na tento vývoj budete reagovat?
Konkrétní čísla nechci komentovat. Důležité je, že České Radiokomunikace přicházejí s novou strategií, která bude v oblasti broadcastingu kombinovat stávající, tradiční řešení s novým IT řešeními. Ty zahrnují například hybridní televizi, služby Over The Top, cloud computing, content delivery network. Toto bude nová, víceúčelová platforma pro více zákazníků a zákazníky z více odvětví, kterou budeme budovat paralelně se současnými platformami. Je to nová příležitost pro Radiokomunikace a současně dodatečné investice, to je nepochybné. Do určité míry opouštíme byznys, který je padesát let starý, a vrháme se na byznys pro 21. století.
B.: Jak nová strategie bude konkrétně vypadat?
V současné době má firma tři byznysové pilíře, které jsou do značné míry samostatné: broadcasting, corporate byznys a telekomunikace. Nyní začneme kombinovat všechny aktivity dohromady. Tam, kde se tyto byznysové segmenty protnou, budeme mít konkurenční výhodu. Dokážeme kombinovat tradiční vysílání s expanzí do online prostoru, to dnes na trhu nikdo nenabízí. Stavíme na silných stránkách jako je broadcasting, datová centra, cloud computing, do kterých výrazně investujeme. Investice v tomto segmentu zpětně využíváme i v korporátním byznysu.
B.: Jak se nová strategie projeví v nabídce?
Nabídneme nové produkty a služby, jako například content delivery network, a nabídneme balíčky.
B.: Současné podíly hlavních služeb na tržbách ČRa vypadají takto: rozhlasové vysílání 15 procent, televizní vysílání 44 procent, telekomunikační služby 36 procent. Budou se díky nové strategii nějak měnit?
Dopad na náš byznys bude velmi výrazný. Ale změny v procentech se nedají přesně odhadnout, protože v případě OTT služeb bude obtížné jednoznačně určit, zda spadají do broadcastingu nebo do telekomunikací.
B.: ČRa se naskýtá možnost vybudovat síť pro případného čtvrtého mobilního operátora. Již jste jednali s dvěma možnými zájemci Revolution Mobile a Sazka Telecommunications (majitel KKCG)?
Ano, taková jednání již proběhla.
B.: Vaše nové projekty, které by měly vyvážit nejistý vývoj ve free to air TV vysílání, jsou digitální rozhlas, Pay TV, DVBT-2. Jak si nyní stojí?
Kupříkladu Pay TV je ve stadiu experimentu. Ale nemyslíme si, že to je a bude dominantní záležitost na českém televizním trhu.
B.: Která nová záležitost s byznysovým potenciálem tedy bude klíčová?
Bezpochyby přechod na DVB-T2. Radiokomunikace mohou experimentovat s mnoha záležitostmi, ale realita je taková, že dnes nejsou k dispozici kmitočty.
B.: Pojďme se tedy podívat podrobněji na televizní vysílání. CET 21 se ještě donedávna netajila tím, že má zájem o rozjezd Pay TV, ba dokonce chtěla i vlastní multiplex placených televizí. Změnila se situace poté, co do CME nastoupil tým Time Warner?
To je zatím příliš předčasné hodnotit. Pilotní projekt Pay TV jedeme tak, jak je naplánován.
B.: V průběhu několika dnů by Radim Pařízek a jeho tým měli dokončit pokrytí nad 95 procent u MUX 4. Penetrace ještě porovnatelná není, ale přesto –jak vás ovlivňuje růst konkurence? Nepřipravujete například u MUX 3 novou regionální nabídku?
Jsem velmi rád, že máme konkurenci. Předtím jsme trpěli tím, že nebylo možné srovnání. Nyní srovnání možné je a výsledky jsou jednoznačné. České Radiokomunikace nekonkurují v ceně, konkurujeme v kvalitě. Zájem zákazníků o síť 3 po nedávném vývoji kolem kanálů ČT:D a ČT art se výrazně zvýšil. My dnes nemusíme shánět nové zákazníky. Naším problémem je obsluha zákazníků, protože naše kmitočtové kapacity jsou již takřka vyprodané. To je problém trhu: někdo zde sedí na kmitočtech, které jsou prázdné, a my nejsme schopni uspokojit potřeby našich zákazníků, kteří například chtějí vysílat v HD. To je skutečná frustrace. Domnívám se, že by se regulátor na tuto situaci měl podívat. Ze zákona se musí starat o efektivní využití kmitočtového spektra a v současné době se spektrum efektivně nevyužívá.
B.: Síť 2 je momentálně zaplněna, jak je to se sítí 3 po převzetí vysílání ČT:D a ČT: art?
Máme více zájemců, než kolik jsme schopni obsloužit. Nemáme volnou žádnou pozici. Respektive, určitou volnou kapacitu ve smyslu vysílání ještě máme, ale když vidíme, kolik k nám přichází zákazníků, tak už to nevychází. Kapacity jsou vyprodané, ale některé televize ještě nezačaly vysílat. Spuštění televize není možné zvládnout za týden nebo za čtrnáct dnů.
B.: Bavíme se tedy o nových projektech, které tu vznikají na zelené louce? Nebo o novém kanálu stávající televizní skupiny?
Jedná se o oba případy.
B.: Kolik nových televizí na trh míří?
Registrujeme více než tři zákazníky, kteří mají zájem o klasické vysílání. Přičemž příslušné televize by měly začít vysílat v příštím roce.
B.: Smlouva s CET 21 ohledně hlavní Novy a Nova Cinema v MUX 2 končí v prosinci 2013. Už jste se dohodli na pokračování? A jak bude vypadat?
Jednání stále probíhají.
B.: Kdy končí kontrakt na hlavní Primu a TV Barrandov?
V těchto případech jsou uzavřeny dlouhodobé smlouvy. Jediným velkým zákazníkem, u kterého nyní expiruje smlouva, je CET 21.
B.: Loni a letos jsme byli svědky prudkých pohybů na televizním trhu, kdy kanály vznikaly jako houby po dešti. Bude tento boom pokračovat i v roce 2014?
Zájem je vyšší, než jsme očekávali. Nárůst počtu nových kanálů je bezpochyby impozantní. Rovněž roste terestrická platforma jako taková. Když se podíváme například na čísla UPC Česká republika, tak je evidentní, že zájem o kabel padá. Další otázkou je, kdy na trhu dojde k nějaké konsolidaci a jak bude vypadat.
