Šéf Lagardére Active ČR Michal Fleischmann zažil hodně: emigraci z komunistického Československa, házení dlažebních kostek na barikádách naivně rozbouřené Paříže v roce 1969 nebo výstavbu velké rádiové skupiny v Česku. Letos ho čeká další novum: budování komerčního zpravodajského rádia v původní síti BBC Radiocom (Praha) a současně přeměna Lagardére na pestře rozvrstvený mediální dům.
B.: Kolik milionů máte připraveno na pokuty za porušování licenčních podmínek BBC Radiocom? Vysílací rada proti vám zahájila řízení pro možné neplnění licenčních podmínek, kde hrozí flastr až 5 milionů.
Tahle to nefunguje, žádné vyhrazené peníze nemáme. Těžko se mně na to odpovídá vzhledem k tomu, že jsme doposud neobdrželi text výhrad. Víme, že nám rada vyčítá, že do vysílání BBC Radiocom nezařazujeme pořady Českého rozhlasu. V tomto případě jsme radě odpověděli, že po stránce právní je to podle našeho názoru v pořádku. Jsme přesvědčeni, že výhrady rady se nám podaří vysvětlit během správního řízení a že k žádné pokutě nedojde. Pokud k ní dojde, tak se budeme bránit u soudu.
B.: Ve stručnosti se jedná o to, zda musíte nebo můžete zařazovat blok dodávaný ČRo. Faktem je, že ze znění licenčních podmínek spíše vyplývá, že se ve vysílání BBC objevovat má. To nyní evidentně neplatí.
Takové ustanovení v licenčních podmínkách není.
B.: Vycházím z úpravy licenčních podmínek z roku 2006, kterou podepsal tehdejší šéf rady Václav Žák.
Ta věta, o které vy mluvíte, patří do jiného kontextu a není vázána na licenční podmínky, to znamená na uvedené programové schéma. Dále se v přechodných ustanoveních novely zákona o rozhlasovém vysílání mluví o „možnosti“ zařazení bloků veřejnoprávního rádia.
B.: Na konci února vypršela smlouva BBC Radiocom s Českým rozhlasem, nicméně jednání obou stran pokračují dál. Již jste se s panem Duhanem dohodli na něčem konkrétním?
Naposledy jsme s panem Duhanem bavili o tom, zda Český rozhlas bude chtít vysílat na vlnách BBC Radicom. Nabídli jsme jim spolupráci. Tato možnost je na stole a nyní je v rukou ČRo, zda na to přistoupí nebo ne. Z druhé strany jsme zatím nedostali žádnou odpověď. Není dohodnuta žádná další schůzka.
B.: Co jste konkrétně Českému rozhlasu nabídli?
Vysílání v maximálním objemu šest hodin. V jiných časech, ale za obdobných podmínek, za kterých probíhala spolupráce předtím.
B.: Můžete ve stručnosti představit vaše plány s rádiem Zet, které by mělo vzniknout v síti BBC?
Chceme vytvořit zpravodajsko-informační rádio, které v České republice doposud neexistuje. Tedy kromě Český rozhlas Plus, který vznikl 1. března na středních vlnách. Radu jsme požádali o změnu licenčních podmínek ve smyslu rozšíření českého vysílání, zejména mezi šestou a osmou hodinou ranní, o změnu názvu rádia na Radio Zet a o nové obchodní jméno pro provozovatele RadioZet s.r.o.
B.: BBC vysílá hlavně ve větších městech. Budete chtít zvýšit pokrytí?
Současný stav nám vyhovuje, ale pokud se naskytne příležitost, tak ji využijeme.
B.: Kolik do Radia Zet hodláte investovat?
Roční rozpočet rádia se pohybuje řádově na 20 milionech korun. V souvislosti s Radiem Zet chceme vytvořit zpravodajské centrum, které by dodávalo obsah našim stanicím. Byznys plán počítá s bodem zvratu za tři až čtyři roky.
B.: Jak to bude vypadat s reklamou na nové stanici?
Stanici bude zastupovat Regie Radio Music. Reklamu se budeme snažit přizpůsobit obsahu a specifické cílové skupině. To znamená, že nebudeme vytvářet nějaké rozsáhlé reklamní bloky, spíše půjdeme cestou sponzoringu a spoluprací, které zákon povoluje.
B.: Proti jaké stanici Zet postavíte? Vy jste zmínil ČRo Plus, Radiožurnál je mimo váš záběr?
Ano, Radiožurnál je v Česku identifikováno jako zpravodajské rádia. Já když ho poslouchám jako profesionál, tak z něj takový pocit nemám. Je mnohem blíže Impulsu nebo Frekvenci 1, než zpravodajskému rádiu. Současné posluchače BBC nechceme ztratit, zároveň bychom chtěli oslovit i takzvané neposluchače rádií, kterých je hodně.
B.: Těm ale musíte nabídnout něco nového z hlediska obsahu.
Samozřejmě. Ale musíme jim ten obsah udělat přístupnější, aniž bychom ustoupili z novinářské etiky nebo zpravodajské kvality či serióznosti. To znamená, že tematicky budeme vytvářet pořady, které mohou zaujmout více posluchačů než doposud. Zároveň budeme chtít rozšířit české vysílání. Naším cílem je vysílat česky od šesti hodin ráno do čtyř až šesti či sedmi hodin večer.
B.: Loni na podzim při vyhlašování rozhlasového moderátora roku to vypadalo, že si s Peterem Duhanem docela rozumíte. Jak vypadají vaše vztahy nyní po všech těch sporech?
S panem Duhanem máme dva vztahy. Za prvé ho znám nějakých 23 let, takže jsme spolu mluvili před tímto sporem a budeme i po něm. Za druhé máme vztah profesionální, a pokud v něm jako dva rozhlasoví profesionálové v něčem nesouhlasíme, tak není důvod, aby se to proměnilo v nějakou osobní nevraživost.
B.: Možní se to změní. Netajíte se s tím, že po vzoru Novy a Primy byste rád chtěl omezit reklamu na konkurenčním veřejnoprávním médiu. Jak to chcete provést?
Český rozhlas nastolil debatu, zda má nebo nemá mít čtvrtý celonárodní okruh. Podle nás jakýkoliv nový okruh veřejnoprávního sektoru mění poměry na trhu. Pokud by ČRo takový okruh získal, tak chceme, aby nám to bylo vykompenzováno stejnými parametry pro reklamu veřejnoprávního rozhlasu, jaké má Česká televize. Zatím nemáme představu, jak by to konkrétně mělo vypadat.
B.: ČRo si prodejem reklamy, sponzoringu atd. vydělá cca do 90 milionů korun. Vážně by vás taková částka vytrhla? Zvláště, pokud by si rozhlas část reklamy ponechal a o zbytek byste se musel dělit s dalšími vysílateli.
Tyto peníze pomohou hlavně menším soukromým rádiím, je to deset procent stávajícího reklamního rozhlasového trhu. Rovněž by mohly napomoci řádnému průběhu digitalizace. Momentální situace rádiového trhu je docela obtížná. Pokud se Český rozhlas s dvěma miliardami korun z koncesionářských poplatků zabývá tím, zda bude mít z reklamy 80 až 100 milionů korun, tak je to trochu absurdní.
B.: Loňský objem s radiovou reklamou se odhaduje na necelou miliardu. Váš odhad pro letošní rok?
Očekáváme stagnaci. Na druhou stranu očekáváme zlepšení situace a oživení, jakmile se vyřeší situace okolo Novy. Naším konkurentem jsou mnohem více televize, než print a internet.
B.: Takže stav, kdy se CET 21 nedohodla o investicích s velkou částí zadavatelů, dopadl i na rádia?
Samozřejmě, projevuje se to zatím negativně. Cítíme, že televizní zadavatelé, kteří rovněž investují do rádiové reklamy, drží své peníze a čekají na vyjasnění situace. Nadnárodní inzerenti dokonce část peněz přesunují do zahraničí, místo toho, aby je investovali v tuzemských médiích.
B.: Poslední věc k reklamě: bude nově vznikající středočeskou stanici Impuls FM společnosti Londa zastupovat vaše firma Regie Radio Music? Ta již prodává reklamu na velkém Impulsu.
Zatím v této věci nedošlo k žádné dohodě, ale předpokládáme, že tak nastane.
B.: Můžete naznačit, jak vám dopadl loňský rok?
Výkon nám spadl o pět až sedm procent, což na klesajícím trhu není špatný výsledek.
B.: Pokud jsem si spočítal souhrnné tržby skupiny Lagardére v roce 2011 na skoro 1,2 miliardy korun, znamená to, že jste byli stále nad jednou miliardou tržeb?
Ano, ale to je objem včetně barterů.
B.: Velkým problémem Lagardére jsou neustále klesající výkony dvou klíčových stanic – Evropa 2 a Frekvence 1 plus pokles mediazastupitelství RRM (tržby). Jak to budete řešit? Chystáte nějakou personální výměnu ve vedení stanic?
O personálních změnách momentálně neuvažujeme. Na klesající čísla jsme reagovali především posílením Regie Radio Music o další obchodníky. Mnohem více nyní sázíme na přímý přístup ke klientům. V rámci RRM rovněž vzniká oddělení internetového prodeje, což reflektuje náš posun ke skupině top 10 internetových vydavatelů a producentů vlastního obsahu. To je jedna z klíčových věcí, do které investujeme. Oddělení již funguje, nyní mu dáváme přesnou strukturu a vytváříme organizační zázemí.
B.: Kdo to oddělení bude vést?
Zatím ho má na starosti Lubor Zoufal, šéf digitální divize Lagardére Active ČR. V současné době vedoucího internetového prodeje vybíráme.
B.: Nechystáte v rámci šetření reorganizace skupiny?
Reorganizaci jsme uskutečnili na úrovni managementu již v roce 2011 a loni. Kupříkladu šéf Frekvence 1 Miroslav Škoda řídí rovněž radio Bonton. Do jisté míry jsme i redukovali počet zaměstnanců.
B.: Na rádiovém trhu se v poslední době vyrojila spousta nabídek ohledně možných akvizic. Které doputovaly až k vám a jak se k nim Lagardére postavila?
Jaké akvizice myslíte?
B.: Vezměme to popořadě: Radio Investments.
Ano, tendru jsme se zúčastnili a byli jsme poraženi společnostmi pana Zacha.
B.: Expres radio ze skupiny Mafra.
Tyto informace se ke mně rovněž donesly. Problémem je ovšem cena, kterou Mafra požaduje.
B.: Radia Hey.
Na Lagardére došel dopis, zda bychom se neúčastnili procesu prodeje. Zatím jsme se nerozhodli.
B.: Jinými slovy, i po získání BBC Radiocom váš akviziční apetyt není nasycen.
Řekl bych to jinak. Již dva roky hledáme možnosti akvizic na českém a slovenském mediálním trhu. Ano, investičně jsme byli a jsme připraveni vstoupit do dalších subjektů.
B.: Možnosti růstu Lagardére na radiovém trhu jsou velmi omezené. K udržení výkonu musíte váš byznys diverzifikovat na další trhy. Na které se zaměříte?
Hlavně na internetový trh. Již tři roky investujeme a budujeme naši internetovou sekci, která zahrnuje Koule.cz, Pigy.cz, internetová rádia. Zastupujeme i další webové projekty. V současné době vyhledáváme na internetovém trhu možné akvizice, které by pro nás byly zajímavé a které by zapadaly do našeho portfolia. To znamená se zábavním, lifestylovým a nyní i zpravodajským obsahem, který by prolnul s našimi rádii. Takže vyhledáváme hudební projekty, pro ženy, pro děti nebo zábavní weby.
B.: Již obehranou písničkou je snaha Lagardére uchytit se na televizním trhu. Je v tomto směru něco nového?
Ne, zatím v tomto směru není nic nového. V současné době se Lagardére nezúčastňuje žádného televizního tendru.
B.: Trochu netradičně jste rozjeli i koncertní byznys v nové divizi No Limits. Jak si stojí a co je jejím cílem?
No Limits má za úkol zpracovávat nejrůznější projekty v zábavním průmyslu: eventy, koncerty a akce, naše, ale i mimo Lagardére. Tento byznys se vyvíjí slibně, na stole máme několik návrhů smluv na spolupráci při velkých turné českých skupin a zpěváků. Zatím jsme podepsali například s Daliborem Jandou a Tublatankou. Staráme se o organizaci turné, produkci a pochopitelně i mediální podporu.
B.: Jak silně by se tyto dva „nové“ byznysy – internet a koncertní divize – měly podílet na celkových výnosech Lagardére?
Naše vize počítá s tím, že během dvou let by internet měl reprezentovat 20 až 25 procent našeho obratu, 5 až 10 procent by mělo pocházet ze zábavního průmyslu. Časem začneme sázet i na videoslužby. První vlaštovky tu již jsou.
B.: Takže pro vás přichází v úvahu i internetová televize?
I o tom uvažujeme.
Michal Fleischmann (61):
V roce 1969 emigroval s rodiči do Francie. Na Sorbonně vystudoval francouzskou moderní literaturu, poté pracoval ve Francii jako režisér rozhlasových pořadů a her. Do Česka se vrátil po listopadu 1989. Postupně vybudoval rádiovou skupinu Lagardére Active, která provozuje rádia Frekvence 1, Evropa 2, Radio Bonton, Dance Radio nebo mediální zastupitelství Regie Radio Music. Je členem představenstva Asociace provozovatelů soukromého vysílání a Rytíř umění a literatury (ocenění francouzského ministerstva kultury a komunikace).
